Výsledky advokátního dotazníku: Jak by advokáti změnili advokátní zkoušky?

24. 7. 2024 - Adam Všetíček, HR Manager

V advokátním dotazníku jsme se ptali advokátů, jak by upravili advokátní zkoušky. Otázka to byla nepovinná, ale i přesto se nám sešlo mnoho odpovědí. Rozhodli jsme se jim věnovat celý článek, kde naleznete všechny odpovědi.

Výzkum probíhal ve spolupráci s Šárkou Chytrovou – instagramový profil @holkapravnicka.

Co si myslí advokáti o existenci advokátních zkoušek?

Jak by advokáti změnili advokátní zkoušky?

Specializace

• Specializací. Oprávněni, ze kterého mám zkoušku, by platilo pro výkon advokacie v konkrétním oboru.
• Více brát v potaz zaměření koncipienta, nezkoušet v senátech kvůli jejich odlišné náročnosti.
• Měly by více odrážet zaměření koncipienta. Například trestní právo by mělo být úplně mimo. Pro některé advokáty jde o zkoušku, která je ze 2/3 zbytečná.
• Dělal jsem justiční zkoušky. Byla by super nějaká specializace místo znalostí úplně všeho, anebo aspoň nedělat celé justiční zkoušky 4 dny v kuse, ale mít tam pár dni prostor pro oddech mezi písemnými a ústními stejně jako u advokátních zkoušek.
• Bud zpřísnit nebo nějak sjednotit hodnoceni, protoze nekteri kolegove mezi nami opravdu byt nemaji. Pripadne dle skutecne praxe rozdelit zkousky na specializace. I pro klienty je nebezpecne, aby je zastupoval advokat, ktery nedelal generalni praxi nebo aby ho zastupoval advokat v trestni veci, ktery nikdy praxi nemel pod dohledem jineho advokata.
• Nedává smysl dělat zkoušky ze všeho, tj. i z toho, co v praxi nikdy dělat nebudu. Užší specializace zkoušek umožňuje větší focus na specifické znalosti a skutečnou expertízu v dané oblasti namísto zkoušení povrchního přehledu o všem.
• Zvážil bych zavedení specializace např. na trestní právo, tzn., kdo by chtěl řešit trest, musel by mít „speciální zkoušku“. Nelze umět vše v rámci generální praxe. Trest je specifický a nese se sebou velikou odpovědnost.
• Moznost specializace na obor.
  více se specializovat protože je nerealne se věnovat všem oborům které jsou u zkoušek, např. u mne se specializací na insolvence bylo téměř vše u zkoušek mimo koncipientskou praxi
• Okruhy; větší zohlednění praxe koncipienta
• Zaměření.
• Specializace.
• Zohlednit zaměření.
• Zachoval bych obtížnost, ale rozhodně umožnil nějakou míru specializace. Můj dlouhodobý názor je, že trestní advokáti by měli mít samostatnou komoru, přičemž oprávnění k poskytování právních služeb obhajoby by bylo vázáno na členství v té specializované komoře (konkrétní advokáti by mohli samozřejmě zůstat v obou). To znamená, že v naší komoře by měla být možnost nedělat zkoušku z tresta – znamenalo by to pak např. nemožnost dělat ex offo atp, ale umožnil bych tuto volbu. Dále bych stanovil nějaké major a minor obory, prostě major Občanské právo, Správní právo (vč. ústavního), Advokátní předpisy, a minor typu Pracko, Korporát, Daně, Stavební právo, Rodina, Insolvence, Duševní vlastnictví. Ale úroveň obtížnosti bych zachoval.
• Zaměření na konkrétní obory – nikdo nedělá všechno, a měly by být víc praktické a méně akademické (občas připomínají státnice, citování zákonů z hlavy nedával smysl)
• Zkoušky by měly být víc zaměřený na odborné zaměření. Zejména specifická témata typu insolvence, daňové předpisy nebo korporátní právo opravdu v praxi nevyužívám a učit se vše najednou bylo extrémně obtížné, vedlo to jen k tomu, že jsem po zkoušce vše zase zapomněla. Uvítala bych též rozdělení zkoušek do více částí, kdy mezi každou částí jsou časové rozestupy, aby se z koncipienta nemusela na pár týdnů stát chodící encyklopedie a mohl se připravit na jednotlivé části postupně.
• Soustredit to oborove. Univerzalni zamereni je nesmysl, neudrzitelne, a vlastne ani to, co se tak trochu hanlive nazyva “generalni praxe”… dneska nic takovyho neexistuje. Specializace je cesta budoucnosti a solidni odmeny.
• Na zaměření tak jak je to u lékařů.
• Specializace, obdobně lékařské atestaci.
• Větší specializace alespoň u ustnich
• Specializace pouze na obor, který chce daný koncipient vykonávat, vždy mít možnost složit zkoušky i pro zbývající obory

Procesní změny

• Tak, aby se konaly průběžně za celé 3 roky, ne najednou a aby se nahrával jejich průběh při ústní zkoušce.
• Pouze písemné pod anonymním číslem.
• Měly by více odpovídat různorodosti praxe; dle mého nevypovídají o kvalitě kandidátů a jejich reálných zkušenostech, ale konkrétní návrh na zlepšení nemám.
• Písemná zkouška by mohla zůstat v podstatě nezměněna. Ústní část je zcela nesmyslná, odkázána ciste na vuli zkousejicich. Tuto by bylo mozne upravit třeba do podoby modeloveho jednani.
• Vypustil bych ústní část, popřípadě ji upravil jako jakousi “kolokviální diskusi” – hlavně s předchozí přípravou vč. možnosti použití PIS/literatury.
• Těžká otázka, asi bych v rámci písemných testů dala spíše vypracování právního rozboru, kde člověk ukáže právní myšlení více, než když opise žalobu ze vzoru. Ústní zkoušky jsou proste ústní subjektivní zkousky se subjektivním hodnocením, ale přijde mi hloupé, ze se člověk učí pouhou výseč práva podle toho, kdo ho zkouší a doufá, ze mu ho na poslední chvíli nevymění.
• Koncipient by měl doložit alespoň 50 případů, které osobně řesil a k tomu předložit hodnocení nejen školitele, ale i soudu, kde řízení probíhala.
• Max 3 předměty – výběr na koncipientovi podle zaměření. Občan a předpisy klidně povinně + 1 předmět dle výběru. Trest je pro lidi co to nikdy nedělali a dělat nechtějí úplná zbytečnost. A ústavko a správa mě malém zabily…+ by to byla potřeba zobjektivizovat, třeba tahanim otázek. Aktuální systém kde záleží na tom jaká komise bude přidělena a jak se zrovna vyspí je nevyzpytatelný.
• Zrusil nebo omezil bych dulezitost ustni casti, zprisnil pisemnou.
• Zrušil bych test – zkouší schopnost nadrtit se, často, úplné blbosti. Bylo by zajímavé jej experimentálně dát studentům středních a základních škol, jak by si vedli po týdenním účení.
• měl by se zrušit vstupní test
• odstranění ústní části
• Pravidelně přezkoušení minimálně z oboru, které advokát aktivně dělá.
• Zánik generální praxe (ano, nejspíše neproveditelné)
• Jak v ústní, tak v písemné části (z něho pohledu je to u písemné části dokonce větší problém) jsou veliké rozdíly v náročnosti úkolů. Navíc neexistuje prakticky žádná vzájemná korekce zkoušejících navzájem. Obojí vnímám jako zásadní problém. Vím o velmi dobrých advokátech, kteří byli vyhozeni z oboru, na který se přitom specializují, mají v něm doktorát a publikují.
• Pravidelným přezkušováním
  povolit využití všech zdrojů informací stejně jako v kanceláři (tzn. včetně „Googlení“ apod.)
• Vstupní test je zbytečný. Ústní část by se měla více zaměřit na to, co podle deníku koncipient vykonával za praxi. Teoretické otázky a otázky na přesné znění zákona jsou pro prověření kandidáta zcela zbytečné.Kde začít? Test bych zrušil. Písemné psát na počítači a s využitím všech dostupných zdrojů. Ústní změnit – teď se člověk učí podle zkoušejících, a to extrémní detaily z výseku. To je nesmysl. Ústní by mohla zůstat, ale měla by to být spíš diskuze s využitím právních předpisů o nějakém tématu, například simulace jednání s klientem, který má nějakou věc, kterou chce řešit. Během ustní bychom se tedy k daném tématu prakticky bavili, upozornili klienta na různá úskalí dané věci atp.
• Předělat písemnou část a klást na ni větší důraz než na ústní část, kde je to jenom o komisi.
• Zavést Rechtsrefendariat jako v Německu. Vyloučit ČAK z monopolu na výchovu advokátů.
• Umožnil více práce s právními předpisy. Stanovil trochu konkrétnější a přezkoumatelnější okruhy a sjednotil hodnotící kritéria. Teď záleží více na komisi než na znalostech a požadavky/náročnost každé komise je značně rozdílná.
• Vědomostní test považuji za absolutní zbytečnost a šikanu, za týden jsem si nepamatoval odpověď na žádnou z otázek.
  zrušit/změnit přístupový test; u hlavní části možnost volby předmětů s tím, že např. 3 musejí být na úrovni obtížný a 2 na úrovni základní (jako u maturity); ideálně skládat zkoušky postupně během koncipientury (jako u ACCA)
• Zrušila bych test
• Digitalizace
• Harmonizace písemných, méně soudců v komisi
• Test na možnosti je nedůstojný, advokátní zkouška není státnice, či zkouška na VŠ.
• Zrušit zase písemný test, stejně ho skoro všichni udělají napoprvé. Je to zbytečná administrativa. (Osobně jsem ho u zkoušek nezažil, dělal jsem je dříve)
• Testové okruhy/otazky
• Zrušil test
• Zkrátit čas při písemné části, vždyť se tam člověk po hodině už začínal nudit! Ústní část bych udělal jako simulaci poradenství klientovi.
• Použití právních systémů na písemné, sjednotit ustni zkoušku, aby byla u všech zkousejicich praktická
  nahrával bych je a oddělil zkoušku z trestního práva, resp. dal jí jako volitelnou. Kdo by zkoušku z tresta neměl, nesměl by dělat obhájce.
• Elektronizace
• Zrušila bych ústní zkoušku, není objektivní, v moderní době by pro ni nemělo byt místo (plus to, ze zkousejici sami umí třeba jen jeden obor-který by se ani nijak detailně neměl zkoušet, napr insolvence, veřejné zakázky a pod.,na kterém dotyčného zbytecne vydrti, přitom obecný přehled a znalosti zkousejici třeba vůbec nemá.
  u písemné např. z tresta aby bylo o praktických, nikoliv o použití klauzur, to je výsměch, povolení vzorů, použití beckonline, a tak aby se nesekalo.

Transparentnost

• Vetsi transparentnost a predvidatelnost. Ustni zkousky jsou loterie.
• Zvysit objektivitu a srovnat obtiznost mezi komisemi.
• Jasně dané okruhy otázek.
• Zvysit objektivitu a srovnat obtiznost mezi komisemi.
• Srovnal rozdíly v komisích
• Větší unifikace a omezení proměnné špatná/dobrá komise.
• Sjednotit obtížnost pro jednotlivé komise na průměrnou hodnotu, větší důraz na praktickou práci (vypracovat odvolání, rozdělení společnosti…) a ne jen na šou při ústních.
• Zobjektivnit. Strašně záleží na komisi. Zlehcit trest na pouze základní přehled pro kolegy, kteří nebudou poskytovat zastupování v TŘ.
  nelíbí se mi, že je to loterie ohledně zkoušejícího – náročnost zkoušejícího a obskurnost oblastí které zkouší
• Bylo by fajn sjednotit úroveň napříč komisemi (dle mého názoru to v aktuální podobě nemá moc srovnávací hodnotu). Taky by mohlo být dobré to víc rozvolnit v čase – např. co 14 dní zkouška z jednoho předmětu nebo něco v tom smyslu. Naučit se kompletní materii kvůli jednomu dni je hrozně náročné a na rovinu si stejně po roce a čtvrt skoro nic nepamatuju.
• Transparentnější průběh s jasně danými okruhy – nemělo by to záležet na tom, jak se komise “vyspí”.
• V ústní části jde o přeříkávání teorie stejně jako u státnic. Byť se oficiálně Komora tváří, že jde o praktické otázky, tak to neodpovídá realitě.
• Ústní část zkoušek je zcela neadekvátní rozsahem zkoušení a naprostou nevyrovnaností náročnosti jednotlivých komisí. Základem by měla být písemná část zaměřená na praktické řešení případu. Pokud by měla být ústní část vůbec zachována, tak pouze jako doplněk.
• okruhy otázek (nyní vše závisí na zkoušejících)
• Sjednotit náročnost u jednotlivých zkoušejících
• Vyšší přezkoumatelnost
• Sjednotit úroveň zkoušejících, realita je, že se všichni naučí základní předpisy a pak věnují čas memorování odpovědí na okruhy konkrétního zkoušejícího. Zrušit písemný test abcd, byl vytvořený účelově aby se prodloužila koncipientská praxe z 3 let na 3 a 3/4, poté co to nevyšlo novelou.
• Objektivizovat – aby zkoušky nebyly pouze o tom, u jaké komise člověk zrovna skončí.
• Měly by být písemné (tj. písemné by měly nahradit i ústní část) a část, která je nyní písemná by měla být sjednocena, aby nebyla skupina, která má zadaní v trestním právu ze sbírky, kterou si mohou vzít s sebou a odpovědi opsat, zatímco druhá má psát odvolání u komplikovaného rozsudku se souběhy, více účastníky, drogami ve vězení, nezákonnými odposlechy apod. (TRUE STORY – první uvedené měl manžel, druhé uvedené jsem měla já – stejný den ale jiná komise).
• Rozhodně by se měla sjednotit úroveň obtížnosti u jednotlivých zkoušejících komisí a zadání a hodnocení by mělo být nějakým způsobem standardizované. Já měla na komisi štěstí, ale některá niche zadání u jiných komisí byla na pováženou. Složení komise by nemělo determinovat případný úspěch nebo neúspěch u zkoušky takovým způsobem, jak se to běžně děje.
• Je třeba minimálně vymezit okruhy zkouškových otázek, které by nahradily “dojmy” a zajistily větší předvídatelnost průběhu zkoušky a přiblížily požadovanou úroveň znalostí mezi různými zkoušejícími.
• Seznam otazek/zkouskovych oblasti, je velky nepomer v tom, co zkousi konkretni zkousejici….
• Předem stanovené otázky/okruhy pro ústní část
• Sjednotit obtížnost u jednotlivých komisí, náročnost je velmi rozdílná
• Srovnání obtížnosti mezi jednotlivými komisemi.
• Důrazně hlídat a postihovat excesy zkoušejících („blbé nálady“, ponižování a dehonestace zkoušených, chyby v písemných zadáních).
• Sjednocení obtížnosti u ústní zkoušky naor formou okruhů
• Melo by byt alespon nejak ramcove urceny okruhy dotazu zkoušejících. Dat seznam pravnich predpisu, ktere musi uchazec znat bez blizsi specifikace je silene. Uceni ve stylu – zameruji se na to, na co se ptali minule nesmyslne. Nejistota, zda vlastne jakýkoliv cas venovany uceni se bude stacit silena. Mne otazky komise nakonec sedly perfektne – ale pri uceni to bylo peklo.
• Sjednotit obtížnost (jsou velké rozdíly mezi zkoušejícími), a tu průměrnou zvýšit, ale se současným zásadním zvýšením transparentnosti. Ústní zkoušku bych posunul jen do role „pohovoru“ s nižší vahou, pro ověření, zda kandidát umí komunikovat s lidmi a argumentovat. Znalosti bych ověřoval jen písemným testem.

Zaměření na praxi

• Více praktických otázek méně teorie.
• Zaměřit více prakticky, nechat vícero právních dokumentů – napsat smlouvu + podání + plnou moc aj.
• Více přizpůsobit praxi
• Zaměření na praxi, praktické řešení konkrétních klientských věcí v souvislostech a s možnosti přípravy – ústní část by měla navazovat na takto komponovanou písemnou část. + advokátní předpisy
• Více se zaměřit na praktickou aplikaci. Zkoušky byly hodně teoretické. Takové těžší státnice.
• Zkouška neodráží připravenost koncipienta na výkon advokacie a jakékoli jeho praktické dovednosti. V současné chvíli je odrazem spíše toho, co umí daný zkoušející, než toho, co umí zkoušený. Bylo by vhodné zkoušet spíše prakticky (třeba s odrazem do písemné části zkoušek, obsahu koncipientského deníku), než nutit koncipienty k dalšímu memorování teoretických výčtů, které do týdne zapomenou. Je pochopitelné, že je zkouška skládána ze všech hlavních odvětví práva, avšak v těch oblastech, kterým se daný koncipient aktivně nevěnuje, by se mělo ověřit to, zda má zkoušený v oblasti právní základ, chápe smysl apod., a nikoli požadovat extrémně detailní znalost jedné z dílčích částí daného oboru. Písemný test by bylo vhodné zcela zrušit, nemá žádnou vypovídající hodnotu a studiem práv už každý koncipient dostatečně prokázal svou schopnost krátkodobého memorování jakékoli materie.
• Více orientace na principy jednotlivých institutů, aby koncipienti řešili problémy komplexně. A dále: je nutno vidět souvislosti, na které se klient samozřejmě nezeptá, protože nemá to teoretické vzdělání. Například řešení obchodních vztahů (smlouva o dílo) souvisí i s daňovými aspekty. Nájem bytu (kdo je účastníkem nájemní smlouvy) souvisí s rodinnými vztahy, ale někdy i se stavebními předpisy. Založení společnosti souvisí s představou o dalším vývoji. Oddlužení souvisí s možností přijít o ten majetek, který dlužník má, ač je někdy schopen to řešit jinak, lépe. Zcela se při uzavírání pracovní smlouvy kašle na varianty, které poskytuje pro zaměstnance i zaměstnavatele zákon, a pod.
• Tak, aby to byla opravdová zkouška, nikoliv je papouškování dojmů z minulých let, které se před zkouškou naučím nazpaměť.
• Celková modernizace, neučit se veci zpameti
• Víc zaměřit na praktické užití vědomostí -modelové příklady. zvládnutí teorie je předpokladem absolvování magisterského studia
• Ústní část zkoušky by se měla zaměřit více na praxi, ve stávající podobě se fakticky jedná o druhé (ne moc těžké) státnice. Reálně se testuje pamět, nic víc.
• Zaměřila bych je na praxi, nikoliv na teorii.
• Žádné memorování (vyjmenovávání zpaměti dovolacích důvodů apod.).
• Měly by být více praktické a možná i specializované dle zaměření koncipienta.
• Více na praxi.
• Zkoušky jsou zaměřené na nesmyslné memorovani. Zadal bych z každého oboru jeden případ a každý rozebral.
• Více praxe, méně memorování (právník již teoretickou znalost práva prokázal absolvováním právnické fakulty).
• Tak, aby odpovídaly reálným nárokům na advokátky. Učení paragrafů nazpaměť a zkoušení, zda je zvládnu odříkat správně je naprosto bizarní a v praxi k ničemu.
• Zamerila bych vice na praxi.
• Dal bych důraz na prakticke schopnosti, řešení problémů. Nastudovat predpisy a judikaturu lze ad hoc, ale to co dela pravnika advokatem je schopnost řešení problémů.

Zrušení

• Zrušil bych ČAK a právní poradenství bych nechal dělat každého se živnostenským listem na konzultační služby. Trh si to přebere.
• Navrhuji jejich zrušení.
• Jsem zastáncem názoru, že kvalifikace k poskytování právních služeb se nabývá již zakončením studia. Následnou kvalifikaci ČAKem považuji za nadbytečnou a konkurenci omezující.Pokud by zkoušky nicméně měly existovat, pak by měly být profilované podle zaměření koncipientů. Stejně jako lékař nebude expertem na všechno, tak podobně advokát nebude umět (ani aspirovat na to, aby uměl) všechny právní obory.
• Zrušit, na místo komory provede selekci trh.
• Zrušil bych koncipienturu – každý s absolvovaným vzděláním by se mohl přihlásit.
• Zrušit a udělat advokacii jako volnou živnost stejně k tomu vše směřuje viz. Zakládání společností Atd.

Další

• Obecně jsou fajn, ale úroveň je příliš nízká. Potom se setkáváme u soudu s poplety.
• Za me jsou zkousky nastavene spravne. Bud chci byt advokát a umet chodit k soudu vyznat se v normach nebo vedet jak vybruslit z otázky, kterou neznám. Nesouhlasim s uzkym profilovanim zkousek. Rozdílná náročnost zkoušejících je nefer, ale odpovida to i ruzne narocnosti pripadu nebo narocnosti klienta a hloubce jeho odpovedi.
• Podle mého názoru by měly zůstat stejně co se tyče konceptu a obtížnosti, změna by měla přijít (a už přichází) zapojením PC a právních systému.
• Dokážu si představit větší využití technologií, což už se dnes prý děje.
• Psát to rukou byl zločin, jinak ok.

• Průzkum probíhal od 8. 4. 2024 do 29. 4. 2024.
• Celkový počet respondentů: 444.
• Odpovídat mohli všichni advokáti.
• Odpovědi byly sbírány přes Google form.
• Průzkum byl šířen na LinkedInu, Instagramu, Facebooku a Newsletteru ČAK

ZDROJ: Práce v právu – Výsledky dotazníku: Jak by advokáti změnili advokátní zkoušky?