Výsledky advokátního dotazníku: Advokáti vs. koncipienti

19. 7. 2024 - Adam Všetíček, HR Manager

V tomto díle advokátního dotazníku jsme se zaměřili na čtyři otázky. Pracují advokáti běžně s koncipienty? Považují advokáti odměňování koncipientů za dostatečné? Hodnotí advokáti vlastní koncipienturu jako náročnější? Co by si přáli advokáti na spolupráci s koncipienty změnit?

Výzkum probíhal ve spolupráci s Šárkou Chytrovou – instagramový profil @holkapravnicka.

Zeptali jsme se advokátů:

Pracuješ běžně s koncipienty?

Jak hodnotíš odměňování advokátních koncipientů?

Hodnotíš svojí koncipienturu jako náročnější v porovnání s koncipienturou koncipientů, kteří tě dnes obklopují?

Co by sis přál změnit na spolupráci s koncipienty/na koncipientech jako takových?

• Nic. Každý advokát má takové koncipienty podle podmínek, které jim nabídne. Když advokát nabízí zajímavé pracovní podmínky včetně odpovídající odměny, tak si může vybírat z koncipientů ty kvalitní a motivované. Pokud si nějaký advokát stěžuje na nekvalitní koncipienty, asi je chyba hlavně v tom advokátovi.
• Větší ochotu se hlásit o práci, když mají kapacitu.
• Ráda bych dala koncipientce vyšší odměnu, ale kancelář si to nemůže dovolit.
• Jsou málo odvážní a často hodně pokulhává písemný projev a formátování textu.
• Nic, naši koncipienti jsou vedeni k samostatnosti a jsem s nimi spokojen.
• Víc dravosti.
• Jejich nasazení, které mi připadá, že docela upadlo.
• Aktuálně nemáme v kanceláři koncipienty, jen studenty, nemohu tak relativně hodnotit, ale vzhledem k tomu, ze v roce 2023 jsem byla koncipientem, určitě by měli byt obecně lépe finančně hodnocení a nemělo by byt k nim ze strany advokátů přistupovano arogantne, měli by se jim více věnovat, školit.
• Naši koncipienti jsou super.
• Víc času na práci s koncipienty.
• Větší drive, cílevědomost.
• Nic, jsou výborní. Stejně jako dřív  Měli by si věřit a dostávat víc peněz.
• Větší odpovědnost koncipienta za svou práci.
• Vetsi vdecnost za ten cas, co jim venujeme, castejsi pokoru a vlastni iniciativu jak ke shaneni klientu, tak k projektum a kauzam.
• Aby více dřeli a studovali samostatně.
• U nás je koncipient placen nadstandardně, což vede k jisté formě demotivace (překvapivě), ale je to dáno nedostatkem lidí na trhu práce.
• Trochu pokory by neškodilo.
• Ochota převzít odpovědnost za celé dílo.
• Výši mzdy, přístup některých školitelů.
• Pristup, odpovednost, nadseni, snaha o vzdelavani. Jsou to strasni lemplove 
• Úroveň našich koncipientka je převážně dost slabá.
• Malinko víc odpovědnosti a samostatnosti. Zlepšit práci s chybou (každý je děláme, máme se z ní poučit, ne hledat výmluva).
• Měli by zlepšit sebereflexi. Uvážit kolik se na ně skutečně fakturuje, jaké úsilí, čas a výdaje jsou na ně vynakládány a jakou vlastně mají odpovědnost…
• Vyšší výdělky kanceláře, aby mohli být lépe zaplaceni.
• Mzdu koncipientů určuje trh.
• Větší pokora. Často nic neumí a myslí si, jak nejsou dobří.
• Aby jejich výuka, a tedy schopnosti po ukončení studia byly více praktické.
• Sám žádné nevedu, ale v původní kanceláři se nám absolutně nikdo nevěnoval.
• Myslím, že by neuškodilo, aby brali advokacii jako poslání + se nespoléhali, že advokát za nimi bude vždy stát jako maminka.
• Nemám asi reprezentativní vzorek. Ale obecně vnímám neochotu pracovat mimo jasně vyznačenou pracovní dobu. Pro což mám sice lidský pochopení, ale v současném nastavení advokacie tento přístup není možný.
• Měli by mít více respektu a pokory.
• není zájem o pozici koncipienta, je těžké někoho najít
• Záleží kus od kusu, někteří jsou lepší, jiní horší. Vyšší míra sebereflexe by asi neuškodila nikomu. Obecně vnímám zejména u studentů snižující se zápal pro advokacii a nějakou schopnost samostatně uvažovat. Zde mám obavu, jací z nich vyrostou koncipienti.
• je těžké najít koncipienty, kteří chtějí opravdu pracovat
• Aby si nebyli tolik jisti tím, že něco umí – neumí téměř nic.
• bylo by dobré, kdyby šli i do periferie…
• K předchozí otázce není řádek na vyjádření, tak tady  Teď su ve středně velké AK v Praze, kde jsou koncipové odměňováni adekvátně. Celá moje koncipientura v Brně byla ale hrozný pain a boj o přežití se zaručenou mzdou, takže z celorepublikového hlediska jsou koncipové určitě podhodnocováni. A k této otázce: Ono je to asi hodně individuální, ale preferoval bych, kdyby koncipienti byli samostatnější a bylo se možné na jejich výstupy stoprocentně spolehnout – třeba formou nějaké osobní odpovědnosti. 
• musím zaklepat, ale naši koncipienti jsou super – pilní, pečliví a komunikativní, zvládají dobře samostatnou práci 
• No nevím, zrovna v našem týmu dlouhodobě nemáme uplné štěstí na koncipienty. Nechci generalizovat, mají to těžké (úplně stejně jako já, možná jen o málo lehčí). Myslím si, že osobně se jim snažím prostředí zlepšovat, aby to měli ještě méně složité než jsem měl já, fakt se o to snažím. Přesto však nevidím u některých tah na branku nebo snahu o vývoj, práci na sobě. To je samozřejmě obecně v pořádku, nemusí to tak mít všichni, pak je ale potřeba říct, že pro tyto typy lidí advokacie asi není to pravé pracovní prostředí. Já vytvářím prostředí, kde mají možnost koncipienti vyrůst, jak odborně, tak i jiným způsobem pracovně – práce s klienty atp. (to považuju za dost důležitou složku advokacie). Je však pouze na nich, zda jsou schopni či ochotni nějakým způsobem vyrůst, to už bohužel neovlivním.
• Zvýšenou Pečlivost
• Zrušit
• Aby vydrželi v jedné kanceláři déle. Nějakou dobu trvá jejich zaučení a když se s advokátem „sesouladí“, často poté odcházejí pryč. Jakkoliv samozřejmě rozumím získat už kvůli přípravě na advokátní zkoušky praxi z více kanceláří.
• Rychleji je otrkat a aby se citili odpovedni za sve vystupy.
• Ja jsem s nasimi koncipienty spokojen.
• Větší zapojení do práce, srovnat si priority.
• Koncipientura je především přípravou k práci advokáta. Připomínky některých koncipientů (nárazová práce, lhůty, moc odpovědnosti, problematičtí klienti) míří na podstatu práce advokáta a po zkouškách tyto aspekty nezmizí.
• Větší cilevedomost, pracovitost, snaha pracovat na sobě a vlastním progresu i mimo pracovní dobu.
• Jako koncipient jsem pracoval ve velké mezinárodní kanceláři, aktuálně jsem v měnší CZ, kde jsou požadavky mírnější a podle toho taky vypadají jejích výkony. Takže ve svém stávajícím působišti se snažím zvést některé „korporátní“ manýry.
• Zaměření na pečlivost.
• Ocenila bych větší zájem se učit a pokoru.
• Pokoru
• Aby tu práci neměli tak na salámu. Na druhou stranu se jim za ty peníze nedivím.
• Aby měli vlastní zodpovědnost a zájem o obor.
• Zodpovědnost. Z jejich přístupu je občas patrné, že mají nad sebou advokáta, který je za jejich výstupy zodpovědný.
• V naší AK je potřeba zlepšit zpětnou vazbu a školení koncipientů.
• Samostatnost
• kdyby koncipienti naslouchali a více se v průběhu práce radili a ptali, aby byl výsledek použitelný
• Aby byli ve své práci zodpovědní a aby si přečetli zákon namísto drmolení o dobrých mravech, principech apod.
• Dnešní koncipienti by se nemuseli bát být více ambiciózní, resp. víc na sobě pracovat. Přijde mi, že současná generace je proti té mojí daleko laxnější (a to mě od ní přitom ani nedělí tolik let). My byli prostě daleko přičinlivější. Ta dnešní očekává vše hned, ale nechce pro to vynaložit tolik námahy.
• Nemakají tolik jako my zamlada 
• Obě strany by to měly brát jako učení řemeslu s konstruktivní kritikou, časovým vkladem a vzájemným respektem.
• Pracujeme s nimi rovnocenně jako s advokáty.
• Hodnotím čistě koncipienty u nás v AK, kde by bylo třeba, aby více přijali koncipienti osobní odpovědnost za svou práci.
• Uz se vytraci ta chut se neco naucit. Koncipientura je zamestnani, a tak se k tomu pristupuje. Bohuzel z to muzou i advokati, kteri casto koncipienty maji jako levnou pracovni silu. Malo se jim venuji a akcentuji se vykony za nespravedlivou odmenu.
• Větší samostatnost
• Snahu o prevzeti zodpovednosti a zastoupeni advokata, snahu o dotazeni ukolu do konce – toto zcela chybi.
• Vetsi miru motivace
• Jak jsem psal výše, koncipienturu bych zrušil, je to zbytečný nástroj, relikt minulosti. Když bude advokátní zkouška mít smysl, tak ať každý, kdo ji udělá, je automaticky advokát. Stejně se 95 % věcí člověk učí až jako advokát. Jinak koncipient by měl být ne stroj na billing, ale kolega advokáta / pravá ruka, adekvátně zaplacený (ne „dostaneš 100 tisíc – hurá! – ale za 200 hodin“). Bohužel to jsou spojené nádoby, protože advokáti se často chovají hrozně, a koncipienti na tu práci na oplátku často kašlou a nemakají na sobě, čest výjimkám (na obou stranách).
• Obecne jsou mladsi lide mene pečlivi v přístupu k práci. Jine veci zas třeba resi lepe, ale peclivost je v advokacii opravdu důležitá.
• Aby u nich byl kladen větší nárok na kvalitu než kvantitu. V prvním roce bych jim úplně zrušil billing target a nechal je se pořádně učit… v tomhle ohledu nerozumím některým velkým AK, které chtějí po čerstvém absolventovi aby byl schopen vyfakturovat klientovi alespoň 7h/denně aby prošel vůbec zkušebkou.
• Aby si kolegove, co jsou nyní advokáty uvědomili, ze pokud budou aplikovat ke koncipientum postupy a přístup, který se jim samotným kdysi nelíbil, za chvíli žádného koncipienta nebude mít žádná kancelář.
• Předchozí otázka je zavádějící. Koncipienti u nás mají výkonnostní složku. A my v tomto ohledu vidíme, že někteří koncipienti se téměř ani nevyplatí a doplacime na ně, někteří jsou skvělí a se svojí odměnou si myslím, že můžou být spokojení. V konečném důsledku se to točí na fakturovatelnych hodinách.
• aby si uvědomili že advokacie je o proklientském přístupu
• Lepší odměňování, volnější režim po zapracování.

ZDROJ: Práce v právu – Výsledky dotazníku: Advokáti vs. koncipienti